Palác Salm-Reifferscheidtů

Sídlo svobodných zednářů.

Brněnský textilní průmysl na konci 18. století utěšeně vzkvétal, ale co do významu se zdejší produkce zdaleka nemohla rovnat výrobkům z vyspělejších západních zemí. Primát v tomto ohledu držela především Británie. Tu si za cíl své dobrodružné výpravy vybral Hugo Franz Salm-Reifferscheidt (1776–1836), syn majitele rájeckého a blanenského panství a zakladatele brněnské zednářské lóže zvané Zur aufgehenden Sonne im Orient neboli U vycházejícího slunce na východě, starohraběte Karla Josefa Salm-Reifferscheidta.

Mladý Hugo Franz, inspirovaný myšlenkami svobodných zednářů, se v roce 1801 rozhodl pozdvihnout úroveň místního podnikání a vypravil se na tajnou výpravu do Anglie, aby zde uloupil plány tehdy nejmodernějších textilních strojů. V převleku za dělníka se nechal zaměstnat v několika fabrikách a postupně získal 18 plánů ke všem tehdy známým spřádacím strojům. Na vlastním těle je posléze pašoval domů a riskoval tak velmi tvrdý trest – na vývoz strojů či jen jejich plánů bylo embargo, za nějž anglické soudy udělovaly doživotní žalář v australské Botany Bay.

Moravskému šlechtici se však podařilo obelhat celníky a přes Hamburk se dostat zpět do Brna, kde založil Verein zur Anlage einer Wollen-Maschinen-Spinnerei nach englischer Art čili Společnost pro zřízení strojní přádelny vlny na anglický způsob, a roku 1804 v přádelně Hopf und Bräunlich na Cejlu a v Maillardově manufaktuře na Údolní ulici uvedl do provozu první, světové produkci konkurenceschopné spřádací stroje. Úroveň brněnských vlněných tkanin se v několika následujících letech natolik zvýšila, že začaly být žádány nejen v habsburské monarchii, ale poptávka po nich vzrostla i v ostatních evropských zemích.

Jedenáct plánů se dodnes dochovalo ve fondech knihovny rájeckého zámku. Tvoří unikátní soubor dokládající jak úroveň technologie strojního zpracování vlny na přelomu 18. a 19. století, tak cíle a prostředky tehdy ojedinělé průmyslové špionáže.

Starohrabě Hugo Franz Salm-Reifferscheidt se však o pokrok zasloužil i v několika dalších oborech. Pro brněnskou kulturu bylo jistě nejvýznamnějším počinem založení Františkova muzea roku 1817, avšak výrazně se také zasadil o zdraví moravského lidu. Na svém panství zavedl očkování proti neštovicím a vzteklině a říká se, že nedůvěřivé vesničany přesvědčoval tak, že první vakcínu aplikoval sám sobě. Pověstnými se staly také jeho chemické pokusy v zámecké laboratoři i jeho výzkumná expedice na dno propasti Macocha v Moravském krasu.

Salmovský palác, kde trávil mnohé dny svého plodného života, musel bohužel ustoupit regulaci vnitřního města, dnes se z něj zachoval jen portál zdobící dům na nároží Josefské a Masarykovy ulice.

Text: Go to Brno (TIC Brno)

Adresa

Masarykova 31

Poloha a okolí

Palác Salm-Reifferscheidtů leží v městské části Brno-střed, 410 m jihovýchodně od náměstí Svobody, v nadmořské výšce kolem 230 m.

Nejbližší zastávka MHD je Zelný trh, 130 m (tramvaje 4 a 9); o kus dál Hlavní nádraží, 160 m (tramvaje 1, 2, 4, 7, 8, 9, 10 a 12, trolejbusy 21, 31 a 33, autobusy 47, 49 a 67, noční autobusy N89, N90, N91, N92, N93, N94, N95, N96 a další).

Do 300 metrů odsud najdete 133 kulturních památek, 39 soch a uměleckých děl, 17 pamětních desek, 2 kříže a boží muka, 1 památný strom, 3 kašny a fontány a 1 vyhlídku.

Do 500 metrů eviduje město 10 staveb a projektů (3 ve výstavbě, 7 plánovaných).

Z dat mapy Brno 2000, linky podle jízdního řádu IDS JMK od 13. 11. 2026 · odkud data jsou

Odkazy

• Místo na gotobrno.cz
• Web místa